Když se člověk v poslední době podívá na zpravodajství, nemůže se ubránit dojmu, že se hromadí jen špatné zprávy.
Já si jednoho dne slíbil, že se na tomto blogu začnu věnovat polemice o aktualitách ze světa. A protože od té doby uplynulo už mnoho vody v řece lží dnešního prohnilého světa, nezbývá než vzít tento námě trochu ze široka.
První věc, na kterou si vzpomenu je aktivita takzvaných squatterů v průběhu poslední doby. Co je to tedy ten squatting?? Je to, zjednodušeně řečeno způsob, jak vyjádřit svůj odpor k dnešní společnosti. To by, při její situaci zcela jistě nebylo tak špatné, avšak problémem této umělé asociality je způsob jejího provedení. První způsob, který lidi napadne, je konec používání vymožeností moderní nenáviděné společnosti. Zvláštní je, že jako první se přestane používat mýdlo. No budiž, když smrdí každej bezdomovec, proč by nemohl i squatter?? Co ovšem napadne tyto alternativce jako druhé je popírání společnosti tím, že se začnou používat věci z pochopitelných důvodů zakázané, tedy drogy. Lehké drogy jsou u levicově-alternativního intelektuála prakticky povinné, ty těžké patří do rukou jenom těm majetnějším (a že jich není mnoho, v dnešní době těžce vydělané peníze zmizí na zabezpečení rodiny a placení nájmu velice rychle.). Když už tedy máme představu smradlavé nemyté zfetované alternativně-komunistické špíny, tak nám k té představě začne chybět jedna věc: Správná alternativní komunita přeci musí mít nějaké slušné bydlení: Platit přeci nepřipadá v úvahu, navíc když ten soused ten barák jen vlastní, že?? Stejně si ho koupil za prachy nakradené od slušných lidí. Kladný hrdina dne by se už našel, teď zbývá najít jen správného protivníka… Protivníka?? Vždyť alternativci jsou menšinoví, tak protivníci budou dva: Lidi, a nenáviděný Systém se svou pravou kapitalistickou rukou zvanou policie, nebo také Gestapo. A tak se po úspěšném nastěhování se do cizího domu a jeho devastaci na scéně nevyhnutelně objeví fašistická svině: Soused. Soused, který nemá pochopení pro smrad, toulavé psy, odpadky a “hudebně”-fetovací akce v sousedství. Soused, jenž ví, že komunita alternativní má pro něj stejnou hodnotu a důsledky jako komunita cikánská. A pak tedy přijde den, kdy ke squattu přijede fašistické gestapo, a naznačí něco ve smyslu, že by nebylo na škodu opustit cizí majetek… V tu chvíli začíná boj. Squatteři se zabarikádují na střeše a čekají na posily. Ty záhy také dorazí. Obvykle jde jen o dav feťáckých hovad, ale ve vzácných případech dorazí i ministr pro cikány a rudé smažky, tedy sám veliký Kocáb. Některé případy jsou však obohaceny o jiné, nadmíru zajímavé faktory, například když se ke skupině alternativců přijede podívat nějaký “objektivní” novinář. Třeba Eichler. Ano, ten známý antinacista v žoldu samotného iHeute. Ano, přesně tento antinacista.
No, tak poslední případ skončil odsouzením k veřejným pracem, ale ke konečnému řešení squatterské otázky je cesta skutečně dlouhá…
Další, bezpochyby zajímavou oblastí dění je v médiích tolikrát “propíraný” Blízký Východ. Devět měsíců po židovské invazi do města Gazy se začíná situace dávat do pohybu: Nedávno byla například publikována neoficiální, čtyřsetstránková studie (podotknu že od odborníků jak z izraele tak z Palestiny), jež nastiňuje možnosti, jež musí být dodrženy pro zachování míru v oblasti. Jde o věci, zejména pro současnou pravicovou izraelskou vládu, těžce přijatelné, například odstranění kontroverzních židovských osad na špatném břehu Jordánu, separace dvou částí Jeruzaléma a podobně. Poněkud kontrastně vůči této zprávě působí zpráva OSN, jenž označuje jednání Palestinců a hlavně Židů při operaci “Lité Olovo” za válečné zločiny (Oběti byli převážně Muslimové, podle obou stran jich bylo cca 1000 včetně dětí(!)). Izrael reagoval svým tradičním prohlášením o zaujatosti Spojených Národů.
Před námi vyvstává problém, jak se k dané situaci postavit. V zásadě jde z našeho hlediska o to, jestli správné uznávat suverenitu Izraele, pak samozřejmě otázka případného palestinského státu a osudu ostatních území (např. sporné, strategicky významné Golanské Výšiny, obsazené Syrské území) a nakonec, jestli je pro nás výhodný konflikt v dané oblasti.
1)Izrael vyhlásil nezávislost v roce 1948 na základě rezoluce, kterou si světoví Sionisté vymohli na OSN, i přez nesouhlas Arabů. V následující válce pak Izrael zabral i území připadající podle dotyčné rezoluce Arabům. Je jasné, že každý národ by měl mít právo na vlastní stát. Rovněž je jasné, že Semité, zejména tak etničtí Židé (Semité NEJSOU jen Židé!), do dotyčné oblasti etnicky patří. Co však není jasné je, jestli si dotyčné území a právo na stát může nárokovat skupinka Sionistů, vzhledem k jeho ideologii a náboženském směru ke keterému patří. Zkrátka jde o to, jestli si nějaký židokřesťan může otvírat hubu. Celkově bych se ale uznání Izraele, kromě okupovaných území nebránil.
2) V otázce státu palestinského bych navrhoval etnickou segregaci do dvou států rozdělených striktně podle rezoluce OSN z roku 1947.
3)Přes šedesát let trvající konflikt přrostl v oblasti do rozměrů, kdy je postoj k němu otázkou národní i náboženské (nyní i v Izraeli) identity. Pro nás především po 2WW znamenal konflikt hlavní odbytiště pro zbrojní průmysl, který dodával zbraně střídavě jedné (Izrael by bez pomoci ČSSR válku nevyhrál) a pak té druhé straně (podle aktuální politické angažovanosti SSSR). Dnes vláda za občany prakticky, co se týče přístupu na internacionální úrovni, rozhodla, když v nedávné době uzavřela s židokřesťany smlouvu o vzájemné vojenské spolupráci (Jako by Židům nestačila až příliš výrazná angažovanost USA, kde , pominu-li ne zcela nepravdivé konspirační teorie o ZOGu, je vliv mocných židovských lobby na vládu velice silný, ale z “nějakých” důvodů příliš nezmiňovaný).
Izrael však není jediný strašák v oblasti, kromě něj se na titulní stránky médií často dostává i islámsky demokratický stát, Írán. Představitelům íránu zřejmě došlo, že pokud se v regionu vyskytuje jeden ostatním nepřátelský stát, který sedí na hromadě amerických zbraní, balíku peněz a politického vlivu a v neposlední řadě i jaderných zbraní s odpovídajícími nosiči (ponorky, stíhačky atd.), tak že to je pro něj ohrožení, a že má samozřejmě právo se k jaderným mocnostem také připojit, stejně jako už to udělal například Pákistán. Izrael se samozřejmě cítí ohrožený, a tak se neustále spekuluje o případném leteckém útoku na cizí jaderné zařízení, jako už to jednou udělal. Nuže, to co Izrael podnikne vůči svému protivníku je v šesticípích hvězdách, nicméně logické vyústění současné napjaté situaci v konflikt (řádově v rozmezí několika let) si snad nikdo zpochybnit neodmítne.
Náš postoj v tomto konfliktu nejlépe vystihuje starý, otřepaný vtip: “Muslim zabije pět Židů, Židi se naserou a náletem zabijí devět muslimů; jaké je skóre?? …………… 14:0 pro nás”
Jako třetí část článku jsem si nakonec vybral téma v čechách aktuální, a to je návštěva Vatikánské svině na české půdě…
Před dvěma tisíci lety se narodil jeden žid. Jmenoval se Ježíš, Ježíš Kristus. Tento žid postavil ideologii. Ideologii jenž stavěla mimo jiné na nenásilí. Nenásilí, lásce “nastavení druhé tváře”, biblickém Nezabiješ a podobných věcech. 300 let byli křesťané rpo zjevný kreténismus a zradu své kultury, země, rasy pronásledováni. Pak si Římský císař uvědomil, že když proti této nákaze nejde bojovat, že se dá využít pro upevnění své moci nad hloupými masami. Za 500 let po úspěšné expanzi do Evropy, čisté; pohanské Evropy, se křesťanství, na rozkaz zrádného krále, jenž chtěl svůj lid kontrolovat dostalo až k nám. Mečem ohněma a manipulací byli lidé donuceni zradit své kořeny, kdo nezradil, byl zabit, svatá místa byla spálena a na doutnajících zbytcích byly stavěny kostely, to vše ve jménu onoho Krista. Jaké zasrané pokrytectví… Nastalo tisíciletí nadvlády vatikánských zmrdů. Po tuto dobu bylo christianizované obyvatelstvo donuceno platit desátky a podobné zlodějské daně, to vše na podporu církve a zajištění nesmírného bohatství, jenž mají nejvyšší pánbíčkáři ve svých prackách dodnes. Občas byla spálena nevhodná kniha, občas okraden nebo upálen nevhodný člověk, občas zakázáno vědecké dílo, ale vždy byly podporovány pokrytecké lži, lidé vychováváni k poslušnosti k církvi už od narození, bez možnosti volby.
Rozšíření a bohatství církve stojí na hromadě kostí. Kostí našich předků.
Kdokoliv, kdo se přidá pod křídla této církve, usedne na tuto hromadu kostí svých vlastních předků, plivne na svůj národ.
článek je momentálně rozepsán, v nejbližší možné době bude dokončen a bude provedena korektura chyb…. (zdroje: Vlastní hlava, Wikipedie, iDnes a BBC)
. Doporučuji všem fanouškům Black Metalu, ale poslech pokud možno tak, aby se člověk mohl věnovat muzice naplno, zde se to vyplatí.
